Včela žije v početných společenstvech, kdy počet jedinců dosahuje v době maximálního rozvoje 60000 - 90000 jedinců. V době zimního období je počet včel redukován na 5000 - 15000. Tyto hodnoty platí pro u nás nejvíce užívanou včelu kraňskou. Tato včela v dřívějších dobách nahradila původní plemeno včely tmavé, která žila na území střední evropy. Patrně hlavně pro její bodavost, rojivost a slabou schopnost jarního rozvoje, kdy v této době kvete maximální počet nektaro a pylodárných rostlin, byla nahrazena včelou kraňskou, která je mírnější, málo rojivá a její jarní rozvoj je daleko větší. Její původní bydliště bylo Slovinsko. Tam v drsných horských podmínkách Alp musela v krátké době maximálně využít snůšku a zachovat i rozmnožit tím svoji populaci.

 

Včelstvo se skládá z matky, která je ve včelstvu jen jedna a její činností je neustálé kladení vajíček, dále pak z trubců a dělnic. 

 

Hlavní úloha trubců je oplodnit novou mladou matku. Novou matku ale neoplodňují v úle, ale v přírodě existuje trubčí shromaždiště, na které se slítávají trubci z okolí. Na toto shromaždiště přilétne i nová matka s doprovodem včel. Zde je matka oplozena několika trubci a již oplozená se vrací zpět do úlu.  Jestliže je matka v úlu stará a přišla-li vhodná doba k výměně za novou, začne stará matka klást neoplozená vajíčka, z kterých se líhnou trubci. Matky mohou také klást ve vyšší míře trubce při vzniku rojové nálady. Vše o rojích naleznete zde.

 

 

Dělnice je ta, jejichž činnost je ve včelstvu nejrozsáhlejší. Její tělo je uzpůsobeno k různé změně činností ve včelstvu. Ta se po vylíhnutí nejdříve stará o právě nakladená vajíčka či o larvy, protože mladé včely tzv. mladušky mají hltanové žlázy v nejlepší kondici a vyprodukují nejvíce mateří kašičky, kterou pak krmí matku, vajíčka do stáří 3 dnů a trubce. Když se výkonost hltanových žláz utlumí, stanou se z dělnic strážkyně česna a úlu. Hlídají okolí a při nebezpečí zaútočí. Po nějaké době se z nich stanou létavky a do úlu nosí pyl, nektar, propolis i vodu. Její činnost se ale v průběhu života může změnit a jít podle jiné osnovy, než kterou jsem popsal. Vše se odehrává podle potřeb včelstva. Dělnice dělá to, co je v úle potřeba.

 

 

 

Úl

Úl je domek pro včely zhotovený člověkem, ve kterém může žít jen jedno včelstvo. Tyto domky se od minulosti hodně změnily. Nejdříve se užívaly části stromů, které se vydlabaly. Do nich se potom osadil roj. Ten se zde usadil a včelař se o něj staral. Práce se včelstvem v takovém úlu byla ale namáhavá. Proto se úly začaly postupně měnit. Zvětšovaly se. Měly možnost přístupu ze zadní části nebo byly zcela rozebíratelné. 

 

 

 

Jak se žije v úle